Jdi na obsah Jdi na menu
 


Díl 7. Celnictví v období předmnichovské republiky

2. 8. 2011

    Hospodářská krize z let 1929-1933 vyvolala novou a mohutnou vlnu protekcionismu. S úměrně prohlubující se krizí, a s tím rostoucí nezaměstnaností, se uzavíraly jednotlivé země před dovozem zboží ze zahraničí a začaly chránit své domácí a vnitřní trhy pro vlastní průmyslovou produkci a zemědělskou výrobu.

    Mezi jednotlivými zeměmi byly uzavírány krátkodobé provizorní obchodní smlouvy, jež byly doplňovány různými dodatky. Ve většině států byla znovu zavedena dovozní a vývozní povolení, kontingenty, licence a dovoz zboží byl omezován.Těmito prostředky mělo být přenášeno krizové břemeno z jednoho státu na druhý a tyto obranné nástroje, jež se změnily v nástroje protekcionismu, byly mnohem účinnější než dosavadní cla.

    Kapitalistické země zachvátila s hospodářskou krizí spojená krize finanční a měnová, která ještě více znesnadňovala mezinárodní obchod. Pro překonání devizových obtíží byly od roku 1931 zaváděny kompenzační obchody, již dříve známé z prvoválečného rozvratu světového obchodu. Tyto obchody byly však těžkopádné, a tak docházelo k jejich nahrazení obchodními smlouvami clearingovými, které rychle zevšeobecňovaly.

 

07_kap_a.jpg

 

Pomůcky pro boj proti podloudnictví

 

    Republika Československá používala všech těchto obchodně politických opatření, a nejvýznamnější změnou v celním tarifu, která měla vliv nejen na zahraniční obchod, ale i na celé hospodářství, bylo zvýšení cel na obilí, mouku a mlýnské výrobky a zavedení cel na maso a dobytek. Vyvrcholením této celní politiky agrární strany bylo zřízení obilního monopolu v roce 1934 .

    Agrárně-ochranářská politika měla za následek stále se zhoršující pozici a způsobovala značné potíže při sjednávání obchodních smluv se sousedními státy, především s agrárními státy Malé dohody (ČSR, Jugoslávie, Rumunsko). Vedla také ke zhoršení styků s Maďarskem, se kterým byl úplně přerušen obchodní smluvní styk. Odhodnocení měn řady států, především anglické libry a měny skandinávských států, snížilo další konkurenční schopnost československého zboží na zahraničních trzích.

    V březnu 1931 prohlásily německá a rakouská vláda, že hodlají uzavřít celní unii a spojit území obou států společným celním zákonem a celním tarifem. Tím se ohlašoval nástup německé expanze do střední Evropy a na Balkán. Touto celní unií bylo ohroženo nejvíce Československo, které by tak ztratilo rakouský trh, protože Rakousko by bezcelně dováželo německé výrobky a na výrobky československé by uvalilo tak vysoká cla jako Německo. V té době šlo do obou států přes 31 % čs. vývozu, a touto celní unií by tedy ČSR utrpěla nenahraditelné ztráty. Důsledky rakousko-německé celní unie by se také projevily velmi nepříznivě i v dalších zemích Malé dohody, a tak při jednání o celní unii se Malá dohoda ocitla ve skutečné vážné krizi.

    Proti ní se však postavila zejména Francie, která využila kritické situace rakouského hospodářství, jež potřebovalo dlouhodobou půjčku. Německo ji nemohlo poskytnout a Rakousku nezbývalo nic jiného, než od celní unie s Německem ustoupit, neboť to bylo právě pro poskytnutí půjčky francouzskou podmínkou.

    Českoslovenští průmyslníci pokládali situaci po pádu plánů celní unie za velmi vhodnou příležitost k hospodářskému organizování střední Evropy. Chopili se vlastní iniciativy a intenzivně začali pracovat na vybudování užšího hospodářského svazku zemí Malé dohody. Československo mělo zajistit Rumunsku a Jugoslávii odbyt jejich zemědělských a živočišných produktů, mělo vytvořit preferenční cla a stanovit přiměřené limity pro dovoz pšenice, kukuřice a dobytka. Rumunsko a Jugoslávie pak měly poskytnout celní úlevy na dovoz průmyslových výrobků z ČSR.

 

07_kap_b.jpg

 

Opasky se služební šavlí příslušníka FS

 

    Posledním pokusem tehdejší ČSR, jehož cílem mělo být zabránění hospodářské expanzi Německa na Balkán, byl tzv. Hodžův plán z let 1935-36, který se neuskutečnil ! Předpokládal sice, že dojde k vytvoření jakési podunajské federace, jejíž součástí byl i systém vzájemných preferencí a zemědělské přebytky z těchto oblastí budou pak umísťovány v západní Evropě, ale hospodářskému pronikání Německa do jihovýchodní Evropy se nepodařilo zabránit. To se pak stejně stalo během třicátých let hlavním obchodním partnerem všech podunajských zemí.

    K podpoře čs.zahraničního obchodu směřovala řada dalších obchodně- politických opatření. Byla to především dvojí devalvace koruny, když teprve ta druhá v roce 1936 přinesla viditelnější výsledky. Dále to byly státní záruky za exportní úvěry, a export byl rovněž podporován poskytováním exportních prémií vývozcům čs.zboží. V roce 1935 vznikl Exportní ústav, na jehož činnost přispíval z velké části stát a ten měl také napomáhat pronikání čs.zboží zejména na vzdálené zahraniční trhy. Všechna tato mimořádná opatření obchodní politiky našich 30.let a spolu s nimi povolovací řízení, devizová omezení, kontingentace a clearingové zúčtování prodělávaly sice určité změny, zůstaly však do zániku Československé republiky trvalou a dokonce hlavní součástí obchodní politiky - dřívější význam cel již nikdy nebyl obnoven.

    I když se čs.obchodní politika mohla vykázat v meziválečném období určitými dílčími úspěšnými výsledky , vcelku však reagovala jen na momentální potřeby a problémy. Neměla dlouhodobou koncepci, nebyla schopna zajistit stabilní a výhodná odbytiště pro naše zboží. Výrazem jejího celkového problému byl ten fakt, že se prakticky ve třicátých letech čs.zahraniční obchod nevzpamatoval zcela z krize, v níž se bohužel ocitl. Průmysl, a to zvláště lehký, staronová odbytiště, jež za krize ztratil, už nezískal a vývoz se začal ve zvýšené míře orientovat na zámořské trhy, což vzhledem k jejich značné vzdálenosti, a tím i míře dopravních tarifů, nebylo tak výhodné, jako trhy jihoevropské a východoevropské. Nemalým dílem k tomu také přispěla samotná industrializace těchto agrárních zemí. Dalším faktorem pak byl průnik německých výrobků do této oblasti a politický vývoj Německa se začala stávat hrozbou i pro celistvost samotné Československé republiky.